Obec Běštín
První zmínka pochází z roku 1380, kdy v Jincích byl farářem Alexius Bezčín, který byl prvním známým členem svobodného rodu vladyků z Běchčína, kterým Běštín náležel. Rod z Bězčína se připomíná ještě roku 1443, kdy Havel Hovorka z Bězčína prodal 1/3 dvora v Želkovicích Blažkovi ze Želkovic za 50 kop.
Roku 1472 Mikuláši z Bězčína a Poběžovskému z Neumětel pobral dobytek Častolár z Pičína. Mikuláš s Boršem z Komárova sebrali branný lid a šli po šlaku (stopě) a dospěli až blízko k zadní fortně tvrze v Pičíně. Častolár však dal na pronásledovatele a hůry tvrze střílet a se svým lidem z tvrze pronásledovatele zajal a zavřel v tvrzi. Věc byla nesena na komorní soud a spor se táhl léta.
Zmíněný Mikuláš z Běštína (nebo jeho nástupce) prodal Běštín Vamberským z Rohatce, seděním na Osově. Oldřich Vamberský z Rohatce prodal r. 1554 Osov s tvrzí a dvorem a také Běštín Václavu Holanovi z Jiljova. Tento Holan zemřel bezdětek a jeho majetek včetně Běštína připadl roku 1562 jeho bratrovi Jiříku Holanovi z Jiljova, který zemřel r. 1585 a je pochován s manželkou Barborou z Barštejna ve Skřipli. Od té doby byl Běštín (až na několik let) součástí majetku osovského a s ním vystřídal mnoho majitelů. Během třicetileté války Běštín téměř zanikl. Obyvatelstvo vybil švédský generál Banér. Osovská vrchnost pak Běštín znova zalidnila poddanými z okolních vesnic a německými osadníky.
V roce 1677 dcera Mikuláše z Gerštorfu, provdaná za Zdeňka Vratislava z Mitrovic, prodala osovské panství Ferdinandu Maxmiliánovi z Kounic. Panská část Běštína náležela tomuto rodu do r. 1804. Po tomto roce se majetníci třikrát vystřídali, až roku 1818 koupil osovské panství od Václava Ubelliho Josef Vratislav z Mitrovic, po němž ho r. 1840 zdědila jeho dcera provdaná za Karla Schwarzenbergra. Ve vsi byli usazeni i Židé, kteří se po vyhoření starých bezdědických židoven r. 1772 přestěhovali do domů na běštínské návsi. Později tu vytvořili početnou židovskou obec se synagogou, školou a hřbitovem. Po pogromu roku 1866 zde zbyla pouze jediná židovská rodina. Ostatní odešli do Hostomic.
Běštínští se již od středověku zabývali pálením dřevěného uhlí pro podbrdské huti, v 19. stol. se zde rozmohlo cvočkařství (výroba hřebíků apod.).
V roce 1986 byla obec přičleněna k Hostomicím, od listopadu 1990 je opět samostatná.
V obci je malá kaple a v čp. 7. - bývalé škole (dnes obecní úřad) - pamětní síň výroby cvočků.
Do širšího povědomí se obec zapsala především svým koupalištěm, kam před léty jezdila spousta Pražanů.
Obec Běštín se nachází ve Středočeském kraji.Tato malá vesnička leží 9km jiho-východně od města Hořovice.Rozloha Běštína se odhauje na 300ha a nadmořská výška je zde asi 375m.n.m.V Běštíně žije 268 stálých obyvatel .
První zmínka pochází z roku 1406. Patřil svobodnému rodu vladyků z Běchčína.
Později se jeho majitelé rychle střídali až se v 16. stol. stal součástí osovského panství.
Během třicetileté války Běštín téměř zanikl a tak jej osovská vrchnost znova
poddanými z okolních vesnic a německými osadníky.
Ve vsi byli usazeni i Židé, kteří se po vyhoření starých bezdědických
židoven r. 1772 přestěhovali do domů na běštínské návsi. Později tu vytvořili početnou židovskou obec se synagogou, školou a hřbitovem. Po pogromu roku 1866 zde zbyla pouze jediná židovská rodina. Běštínští se již od středověku zabývali pálením
dřevěného uhlí pro podbrdské huti, v 19. stol. se zde rozmohlo cvočkařství (výroba hřebíků
apod.).
Procházka (1858 – 1929), autor veselých příběhů Pepánek Nezdara
Bartoloměj Hlavín (1854 – 1904), akademický malíř.