Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obec BěštínObrazek

     První zmínka pochází z roku 1380, kdy v Jincích byl farářem Alexius Bezčín, který byl prvním známým členem svobodného rodu vladyků z Běchčína, kterým Běštín náležel. Rod z Bězčína se připomíná ještě roku 1443, kdy Havel Hovorka z Bězčína prodal 1/3 dvora v Želkovicích Blažkovi ze Želkovic za 50 kop.

Roku 1472 Mikuláši z Bězčína a Poběžovskému z Neumětel pobral dobytek Častolár z Pičína. Mikuláš s Boršem z Komárova sebrali branný lid a šli po šlaku (stopě) a dospěli až blízko k zadní fortně tvrze v Pičíně. Častolár však dal na pronásledovatele a hůry tvrze střílet a se svým lidem z tvrze pronásledovatele zajal a zavřel v tvrzi. Věc byla nesena na komorní soud a spor se táhl léta.Obrazek

Zmíněný Mikuláš z Běštína (nebo jeho nástupce) prodal Běštín Vamberským z Rohatce, seděním na Osově. Oldřich Vamberský z Rohatce prodal r. 1554 Osov s tvrzí a dvorem a také Běštín Václavu Holanovi z Jiljova. Tento Holan zemřel bezdětek a jeho majetek včetně Běštína připadl roku 1562 jeho bratrovi Jiříku Holanovi z Jiljova, který zemřel r. 1585 a je pochován s manželkou Barborou z Barštejna ve Skřipli. Od té doby byl Běštín (až na několik let) součástí majetku osovského a s ním vystřídal mnoho majitelů. Během třicetileté války Běštín téměř zanikl. Obyvatelstvo vybil švédský generál Banér. Osovská vrchnost pak Běštín znova zalidnila poddanými z okolních vesnic a německými osadníky.
V roce 1677 dcera Mikuláše z Gerštorfu, provdaná za Zdeňka Vratislava z Mitrovic, prodala osovské panství Ferdinandu Maxmiliánovi z Kounic. Panská část Běštína náležela tomuto rodu do r. 1804. Po tomto roce se majetníci třikrát vystřídali, až roku 1818 koupil osovské panství od Václava Ubelliho Josef Vratislav z Mitrovic, po němž ho r. 1840 zdědila jeho dcera provdaná za Karla Schwarzenbergra. Ve vsi byli usazeni i Židé, kteří se po vyhoření starých bezdědických židoven r. 1772 přestěhovali do domů na běštínské návsi. Později tu vytvořili početnou židovskou obec se synagogou, školou a
hřbitovem. Po pogromu roku 1866 zde zbyla pouze jediná židovská rodina. Ostatní odešli do Hostomic.
Běštínští se již od středověku zabývali pálením dřevěného uhlí pro podbrdské huti, v 19. stol. se zde rozmohlo cvočkařství (výroba hřebíků apod.).
V roce 1986 byla obec přičleněna k Hostomicím, od listopadu 1990 je opět samostatná.
V obci je malá
kaple a v čp. 7. - bývalé škole (dnes obecní úřad) - pamětní síň výroby cvočků.
Do širšího povědomí se obec zapsala především svým
koupalištěm, kam před léty jezdila spousta Pražanů.

Statistika Běštína:

Obec Běštín se nachází ve Středočeském kraji.Tato malá vesnička leží 9km jiho-východně od města Hořovice.Rozloha Běštína se odhauje na 300ha a nadmořská výška je zde asi 375m.n.m.V Běštíně žije 268 stálých obyvatel .

První zmínka pochází z roku 1406. Patřil svobodnému rodu vladyků z Běchčína.
Později se jeho majitelé rychle střídali až se v 16. stol. stal součástí osovského panství.

Během třicetileté války Běštín téměř zanikl a tak jej osovská vrchnost znova
poddanými z okolních vesnic a německými osadníky.
Ve vsi byli usazeni i Židé, kteří se po vyhoření starých bezdědických
židoven r. 1772 přestěhovali do domů na běštínské návsi. Později tu vytvořili početnou židovskou obec se synagogou, školou a hřbitovem. Po pogromu roku 1866 zde zbyla pouze jediná židovská rodina. Běštínští se již od středověku zabývali pálením
dřevěného uhlí pro podbrdské huti, v 19. stol. se zde rozmohlo cvočkařství (výroba hřebíků
apod.).

Procházka (1858 – 1929), autor veselých příběhů Pepánek Nezdara
Bartoloměj Hlavín (1854 – 1904), akademický malíř.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář